Úzkost

Úzkost je kombinací strachu, obavy a zlé předtuchy. Během strachu se u člověka objevuje silné bušení srdce, pocení (až studený smrtelný pot), zrychlené dýchání, nevolnost či únava. Typickým znakem úzkosti je tlak a svírající bolest na hrudi. Úzkost se může objevit na krátkou dobu nebo může člověka zasáhnout silný pocit úzkosti až paniky.

Krátkodobá úzkost je normálním jevem, který se objevuje v případě nějakého blížícího se nebezpečí. Stává-li se úzkost častější, silnější nebo týkající se určité situace, je zapotřebí vyhledat lékaře.

Stavy úzkosti

  • Spouštěč: jde o “něco”, co stav úzkostí spustí, např. určité místo, situace nebo vzpomínky, myšlenky či představy (např. blíží se doba, které se člověk obává, má z ní strach). Trápí-li člověka úzkost delší dobu, nemusí si daný spouštěč ani uvědomovat.
  • Myšlenky: člověk přemýšlí o možných spouštěčích. Bohužel u většiny případů se myšlenkám nelze vyhnout. Člověk, který se příliš zabývá svými myšlenkami na spouštěče a následně na úzkost, u sebe podporuje vznik depresí. Čím více se člověk snaží nevhodným myšlenkám vyhnout, tím více se jimi zabývá a hrozí silnější reakce emocí.
  • Emoce: přemýšlí-li člověk příliš nad možnými nepříjemnými událostmi, tím jsou jeho reakce emocí silnější. Jak člověk o situaci přemýšlí, takového jsou jeho emoce. Čím více je pro člověka situace nepříjemná, tím výraznější a silnější jsou jeho emoce.
  • Tělesné příznaky: úzkost bývá doprovázena mnoha tělesnými příznaky, nejčastěji je to bušení srdce, tlak kolem žaludku, slabost nebo brnění v končetinách. Čím větší úzkost člověk cítí, tím jsou jeho tělesné příznaky nápadnější. Pokud má člověk z něčeho nadměrný strach, může se u něj objevit panika.
  • Chování: má-li člověk úzkost, snaží se toto napětí snížit, např. se snaží před úzkostí utéct nebo se jí vyhnout. Toto chování úzkostný stav ale zachovává. Blíží-li se úzkostný stav, o kterém člověk ví, snaží se chovat jinak. Tím však pocit úzkosti nezvládne.
  • Důsledky: jsou závislé na délce trvání úzkostného stavu nebo jeho intenzitě, mohou se objevit např. partnerské problémy, ztráta zaměstnání nebo jen problém jít nakoupit do obchodu.

Úzkostné poruchy

Úzkostnou poruchou je fóbie či nadměrná úzkost nebo strach, které se objevují náhle při vykonávaní každodenních běžných činností. Objevují se již v raném věku dítěte nebo se spouští náhle při nějaké situaci nebo události (např. dopravní nehoda, živelná katastrofa). Jejich stav se zhoršuje během stresu. Člověk trpící úzkostnou poruchou si tento nevhodný stav uvědomuje, ale neumí se s ním vypořádat a ovládat ho. Svým nesmyslným chováním ovlivňuje svůj každodenní život, může dojít ke zhoršení v práci nebo k úplné izolaci od okolního světa.

Na vznik úzkostné poruchy může mít vliv také dědičnost. Její průběh je zpravidla delší než 3 měsíce.

Jak léčit úzkost?

Při léčení pacienta postiženého úzkostnou neurózou se používají psychologické postupy a farmakologické postupy. Z psychologických postupů se používá zejména metoda psychoterapie vedoucí k náhledu (u pečlivě vybraných pacientů podle kritéria inteligence a postojů), která je zaměřena na odkrytí nevědomého konfliktu. Tato metoda může v některých případech u nemocného přivodit psychologické změny, které znamenají lepší sebepoznání a umožňují větší toleranci k vnitřním pudům. Jiná psychologická metoda tzv. podpůrné psychoterapie může zase snížit prožívání symptomů opakovaným ujištěním pacienta o jejich nezávažnosti a dobrým vztahem mezi sympatizujícím lékařem a nemocným. Relaxační techniky pak dovolují jistou míru volní kontroly nad vegetativními funkcemi (tj. funkcemi organismu, které probíhají mimovolně), a to snižuje hyperaktivitu. Meditace je specifická a v řadě případů velmi účinná forma relaxace.

Složky úzkosti jsou kognitivní, somatická (tělesná), emocionální a behaviorální.

  • kognitivní složka zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí.
  • somatická složka – tělo se připravuje na únik z nebezpečí: zvýší se krevní tlak, puls, vylučování potu. Někdy se dostaví nevolnost. Krev se vlévá do hlavních svalových skupin a funkce imunity a trávicího systému jsou potlačeny. Navenek se úzkost projevuje bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic.
  • emociální složka se týká pocitu strachu nebo paniky.
  • behaviorální složka zahrnuje únik nebo vyhnutí se zdroji úzkosti.

Přiměřená úzkost je běžná emoce stejně jako strach, vztek, smutek nebo štěstí a je důležitá pro přežití. Proto v na šem centru používáme Kognitivně Behaviorální Terapii, a to velmi intenzivně.

Našim klientům pomáháme již od roku 2015 a úspěšnost naší léčby je poměrně vysoká. Máme kvalitní tým terapeutů a naši klienti mají k dispozici intenzivní psychologické poradenství (KBT) a spoustu sportovních aktivit (jóga, meditace, využití bazénu, fitcentrum, saunu atd.. ).

Ceny našich pobytů najdete v sekci Ceník. Každým rokem se snažíme naše služby udělat pro naše klienty kvalitnějši a ceny příznivější.