Typologie alkoholiků

      No Comments on Typologie alkoholiků
Excesivní alkoholismus – jednou za čas se konzumace alkoholu neplánovaně změní v alkoholový tah, po němž následuje silná úzkost, pocity viny a předsevzetí, že se něco podobného již nebude opakovat. Obvykle začíná exces úplně nevinně, třeba tím, že si zajdeme s kolegy na pivo po práci.Zatímco ostatní odejdou po několika skleničkách domů, excesivnímu alkoholikovi se situace zcela vymkne z rukou. Ztratí schopnost kontroly a skončí třeba až ráno v nějakém non-stop baru. Takový tah mívá někdy i dramatický průběh, je doprovázen např. ztrátou dokladů, agresí, nechtěným sexem či prostě ostudou. Mezi jednotlivými excesy je pak ale závislý schopen pít zcela kontrolovaně, či dokonce abstinovat.
Kvartální alkoholismus – je podobný excesivnímu pití. Kvartální alkoholici jsou však schopni delšího (často několikaměsíčního) bezproblémového období. Samotný tah pak bývá dramatičtější, trvá např. i několik dní. Závislost se časem rovněž prohlubuje tím, že se „období klidu“ postupně zkracují.
Problémový, konfliktní alkoholismus – pro konfliktní pijáky jsou typické nestandardní okolnosti konzumace alkoholu. Příkladem může být situace, kdy se žena pohádá s partnerem, který práskne dveřmi a odejde z bytu. I když se to stalo již mnohokrát a partner se vždy vrátil, vyvolá v ní tato situace masivní úzkost. Není schopna svůj psychický stav zvládnout jinými prostředky, impulsivně si tak otevře lahev vína a hltavě ji vypije.„Často od klientů slýcháme, že si např. ani neuvědomí chuť alkoholického nápoje nebo to, zda pili víno bílé, či červené. Společným jmenovatelem tohoto nebezpečného vzorce chování je neschopnost zvládnout nějakou negativní okolnost (nejčastěji konflikt). Konfliktní alkoholici si vytvoří na návykové látce silnou psychickou závislost. Alkohol jejich úzkost vyvolanou stresovou situací krátkodobě utlumí. Zároveň však postupně snižuje odolnost vůči stresovým zátěžím obecně a práh jejich citlivosti začne časem klesat,“ upozorňuje Marie Funke.
Sebemedikační alkoholismus – je to vlastně druh problémového alkoholismu.  Závislý používá alkohol v podstatě jako lék na potlačení úzkosti, kterou v něm vyvolává např. vystoupení na veřejnosti, společenské akce nebo i jízda některými dopravními prostředky.Tyto aktivity je schopen absolvovat pouze v podnapilém stavu, jinak pociťuje nesnesitelné psychické napětí, které je často doprovázeno nadměrným pocením, bušením srdce nebo pocity na omdlení.
Pravidelný, udržující alkoholismus –tato závislost vzniká plíživě, a to tehdy, pokud začneme pít určitým ritualizovaným způsobem. Takovým obvyklým rituálem může být příchod z práce, potřeba vypnout a odměnit se za celodenní námahu.Každodenní pijáci často konzumují alkohol o samotě, přičemž postupně zvyšují dávky. Postupně se dostávají do izolace, trpí nejen psychickou, ale i fyzickou závislostí.„Někteří tvrdí, že bez alkoholu neusnou. Je pravda, že někomu může alkohol pomoci usnout, nicméně takto navozený spánek není kvalitní a nepřináší dostatečnou psychickou relaxaci. Není proto náhodou, že večerní pijáci často trpí psychickou únavou a jejich mentální výkonnost se snižuje. Hrozí jim i vážná somatická poškození, protože kvůli pravidelné konzumaci nedopřávají svým játrům čas na regeneraci,“ varuje Funke.
Zdroj: Centrum psychologické a psychiatrické péče AdiCare